Pokaždé, když si koupím nějakou drobnou papírenskou věc, mám z toho velkou radost. Je to zkrátka taková vášeň. Někdo sbírá kabelky, jiný sportovní boty a já mám ráda notýsky, zvýrazňovače anebo pěkné nálepky do diáře. Vždyť vy mi určitě rozumíte.

Rozdejte radost, radost se vrátí

Napadlo vás, že tu radost třeba ze samolepek můžete poslat dál? Například tím, že koupíte o aršík navíc a na kafíčku ho jako malou pozornost dáte kamarádce, která taky miluje plánování. Aršík samolepek stojí pár korun, ale ten úsměv, který díky nim rozzáříte, je mnohonásobně cennější. Není to totiž jen o listu s několika samolepkami. Říkáte tím „myslím na tebe a jsi pro mě důležitá.“ A to je nejvíc!

Pokud jste si oblíbily samolepky do diáře, brzy možná budete řešit, kam s nimi. Jeden aršík se ještě schová do desek diáře k aktuálnímu týdnu, jenže ruku na srdce – ono to jedním aršíkem nikdy neskončí! Naše grafička Lucka totiž umí vykouzlit takové samolepky, kde se snoubí vizuální orchestr s dokonalou praktičností, po které touží každá fanynka plánování. Tak jsem pro vás našla pět míst, kam si samolepky můžete jednoduše schovat, a přesto je mít pěkně po ruce.

V půlce července mě čeká můj velký den a jako správná plánovačka se snažím mít věci ohledně svatby zorganizované. Proto bych se s vámi dnes chtěla podělit o pár prima tipů, které vám svatební plánování mohou usnadnit.

Korona mi do tohohle plánování hodila trochu vidle a na skoro 3 měsíce jsme s plánováním úplně sekli. A tak teď doháníme, co se dá. Na druhou stranu máme radost, že jsme nemuseli nijak výrazně měnit naše plány a že vše proběhne tak jak má.

Už dlouho hledám způsob, jak si zaznamenávat finance, a když jsem tento dotaz zadávala do vyhledávačů v plannerských skupinách na Facebooku, zjistila jsem, že rozhodně nejsem sama. Dotaz se objevoval často, ale ne vždy odpovědi splňovaly kritéria zadavatelů. Jako první si totiž musíte zodpovědět otázku: Co přesně za finance si chcete zaznamenávat?

Už začátkem roku jsem pro vás ve spolupráci s Luckou začala vytvářet tenhle relativně dlouhý seznam. A konečně je na světě. Představuji si, že si ho vložíte na začátek diáře a budete se na něj dívat tak často, že si z něj některé věci přirozeně vštípíte a stanou se součástí vašeho běžného života.

Volné chvíle doma můžeme využít k pořádné reorganizaci našeho pracovního stolu, šuplíků či v mém případě přebrání obří krabice, kde původně měly být jen scrapbookové papíry a nálepky. Teď už se tam povalují fixky, bloky, notýsky, lepíky a já říkám dost. Je na čase is udělat systém. Na ten správný si musí přijít každý sám, ale mám pro vás pár tipů, které mě při pátrání zaujaly. Přeci si je nenechám pro sebe.

To, že cyklus ženy má v průběhu měsíce různé fáze, víme asi všechny. Dá se však tohle všechno nějak propojit i s plánováním vašich aktivit? Myslím si, že ano.

Podrážděnost, úzkost, citlivost… stavy, které občas prožívá každá z nás. Zvláště před menstruací. Když mě navíc v tyto dny čeká něco, co se nepovede, přichází frustrace. A tak jsem začala pátrat, zda je možné, že některé věci bych zvládla v jinou dobu snáze či lépe? Protože jsem schopná plánovat si do puntíku vše, rozhodla jsem si zkusit i cyklické plánování. Sama jsem zvědavá, zda to zvýší mou produktivitu či uklidní mou roztěkanost.

Psali jste si někdy Pětiletý deník? Nebo jakýkoliv deník? Když se k nim pak po letech vracíte, zjišťujete, že si spoustu věcí už vůbec nepamatujete. (Proto je mimochodem tak skvělý si psát deník). Díky starým poznámkám se můžete vrátit o 3, 4 ale třeba i 10, 15 let zpátky a podívat se, jaké tehdy bylo počasí, čím jste se zabývali, jak jste trávili volný čas a co vám tehdy připadalo děsně důležité.

Máme tu květen. Je krásně, slunce svítí, příroda kvete, ptáci zpívají. 🌼 Jsou za námi téměř dva měsíce života v nouzovém stavu, který nám všem pěkně zamíchal kartami. Mnozí z nás  museli v důsledku této změny významně změnit i styl plánování a práce s diářem. V nouzovém režimu se mění plány ze dne na den, a co platilo včera, nemusí platit dnes. Termíny se nám zkrátka mění před očima.

Diáře a plánování, to je prostě naše. Jenže často řešíme takový problém, se kterým se možná setkáváte i vy. Máme velké sny a cíle, ale už je pro nás horší dotahovat je do konce. Prvotní nadšení a zapálení pro věc postupem času opadává a zasekneme se někde na půli cesty. Je to otravné, únavné, ale bohužel častější, než je nám to milé. Ach jo!

Ale v čem je vlastně chyba? A jak si nastavit své plány a cíle, abychom je zvládli dotáhnout do zdárného konce a mohli se radovat z úspěchu? Problém většinou bývá v tom, že si připravíme příliš velké sousto, které nejsme schopni rozkousat.